Cikrtoviny

Bůh není ani žena ani muž. Neexistuje k němu žádný  doplněk - další Bůh odlišných proporcí či opačného pohlaví. Je jednota sama a také může být vším, čím si zamane. Nepotřebuje škatulky. Zato člověk ano. Dokonce i když si Boha představuje. Otázka tedy zní jinak: proč, když mluvíme o Bohu, používáme mužský rod a  proč i samotný Bůh za sebe poslal na zem zrovna muže? Odpověď najdeme na začátku, tedy u Adama.

Bůh nejprve stvořil docela zábavný, ale přeci jenom poruchový   prototyp člověka. Samotný Adam byl sám se sebou spokojen.   Znal přitom jenom jeden rod, ten mužský. Jím oslovoval svého Stvořitele a také veškeré tvorstvo, kterému chtěl velet a nazýval ho proto mužstvem. 

Pak  se všechno zvrtlo. Bůh stvořil esteticky i funkčně vyspělejší, avšak také nezvladatelnější model. Žena  okamžitě získala nad původním prototypem převahu. Kde mohla, tam slabšího doběhla. Bůh se na to nemohl dívat.  Adam upadl do deprese a začal nadmíru popíjet rajskou šťávu. Tehdy Bůh zašel za Evou a pravil: Podívej,  jak nám Adam chátrá, nemůžeš se mu podřídit, alespoň naoko? Eva poslechla, neboť Bohu neradno odporovat. Ale udělala to tak, jako pak všechny ženy po ní, čili po svém. Vlákala Adama do hry o jablko s všeobecně známými následky.

Dohoda první ženy s Bohem však platí dodnes. Muži mají i nadále pocit, že jsou páni tvorstva, ale světu ve skutečnosti vládnou ženy. A proč Bůh seslal na zem syna a ne dceru? Inu nechtěl riskovat, že klíčový plán na spasení lidské duše pokazí nějaká  mazaná ženská finta.