Cikrtoviny

 

Má paní na to nejlepší teprve čeká

Nerad kupuji své ženě dárky. Ona je totiž z dárků nesvá. Já je neumím vybírat  a ona se pak nemůže radovat. Mluvím o těch dárcích, co se kupují v obchodech, co se třpytí, nebo voní, nebo –a ty jsou vůbec nejhorší – co jim děti říkají měkkýši a muži hadry. Ne, že bych neměl pár docela dobrých zásahů, ale na titul „nejlepší dárek“ to nestačí.

Už jsem přestal dávat zcela překvapující dárky.  Je to zbytečné riziko totálního výbuchu. Vzpomínám si, jak jsem kdysi s velkým nadšením vybral v jednom obchodě s oblečením v Edinburghu jakési šaty,  trošku krepové a celé  zelené. Měly,dle mého přesvědčení,  připomínat  skotskou trávu.   Můj odhad byl zcela tragický.  Nešlo se do toho navléct, ani vyvléct a první na co žena narazila, byla  visačka Made in Bulgaria.

Čím jsem starší, tím lépe vím, co se mé paní líbí a tedy čím sice neohromím, ale snad nezklamu.  Docela rád nakupuji ve zlatnictví. Mám jistotu, že se nespletu v materiálu a zbytek mi už poradí prodávající. Samozřejmě, že se obracím na takové, kteří manželku znají, nebo to alespoň tvrdí. Také nemám nic proti květinám. Žel, v okamžiku, kdy si vzpomenu, že jsem je chtěl koupit, už mají zavřeno. Díky tomu však mohu přeci jenom vyloudit v očích mé drahé choti záblesky překvapení, když jednou ročně přijdu do květinářství včas (Největším překvapením je když sám od sebe vyluxuji, nebo vynesu smetí. Uznávám ovšem, že to není žádný dárek.)

A tak mám pocit dluhu. Vždy´t já svoji manželku miluji!. Ona mě překvapuje dnes a denně.  Zrovna včera vynikající kulajdou. Často i dárky v nejrůznějších variacích. Jsou to překvapení veskrze milá.

Mám v plánu svou paní ohromit. Rozhodl jsem se dárek všech dárků vytvořit sám. Nemůže to však být nic rukodělného, žádná polička, skřínka , či jiný materialistický šunt. Ostatně nemíním se přizabít. Ani nic do zahrádky. Zahrádku totiž nemáme. Bude to v pravdě umělecký počin. Ještě však nevím, zda sbírka básní nebo povídek, ani jestli mám vůbec talent.

Žena mého srdce na ten nejlepší dárek svého života teprve čeká. Musím jí říci ať je trpělivá. Jednou ho dostane. Ó jak radostné čekání!

Nejlepší dárek pro mě:

Kdysi v jednom hotelu mě čekal krásný dárek pod peřinou.  Byl už rozbalený. A více neprozradím.

 

Pár tipů na dárky:

Tady nevím. Z čeho se to vyrábí? Doufám, že to není část mumifikovaného manžela (i když - neodmlouvá a je to pořád on).  Ale nějak jsem si myslel, že nejdůležitější součást muže je něco jiného...

 

Kousek rodné hroudy, tady by si má paní mohla dát trs z parku Frýdeckého zámku, aby jí nebylo v Praze smutno.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A co takto Harleye místo elektrického skútru? jenže to by asi nemohla má paní jezdit mezi regály v obchodech jako dnes.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro koho je vlastně tento dárek. Pro ženu? Pro muže? Pro jinou ženu?

Raději zůstanu u klasické obsluhy.